24 hodin na stromě

24 hodin na stromě je skautská výzva, při které musíte přežít 24 hodin na stromě. Na stromě musíte jíst, spát, jen na osobní potřeby máte povoleno slézt dolů. S tímhle jsem se tento rok na táboře pustil do téhle výzvy. Zprvu se to zdálo jednoduché a tak jsem to chtěl zkusit, přece jenom tuhle výzvu nikdo v oddíle neměl. Jednoho dne o dopoledním klidu, když jsem nabral dost odvahy, jsem prohlásil že tuhle výzvu chci zkusit. Měl jsem 20 minut na sbalení nejdůležitějších věcí, vzali jsme lana a věci na zabezpečení a šli jsme vyhlédnout strom. Strom jsem si našel 30 metrů nad táborem. Pěkný mohutný listnáč. Když jsem se rozhodl, že tento strom je vhodný, měl jsem půl hodiny na to, abych se umdlel na stromě. 30 minut jsem na stromě vázal lana na zajištění, na žebřík, na jídelní výtah. Po půl hodině jsem vše stihl. Potom jsem si konečně mohl odpočinout, pohodlně se usadit na větvi a rozjímat v koruně mezi stromy. Byla to krása, všude klid, sem tam se za mnou donesl nějaký zvuk z tábora, jinak mě nic až na nosiče jídla a návštěv, které se za mnou došli podívat, nerušilo. Čas utíkal rychle a ani jsem se nenadál, tak se začalo stmívat. Pomalu jsem si začal na stromě upravovat zavěšenou celtu, aby se v ní dalo ležet. Vytáhl jsem spacák, pořádně jsem se zajistil, a šel si lehnout. Leželo se tam jako v houpací síti, jen jak se setmělo mě však začali otravovat komáři. Nakonec jsem nějak usnul a probudil mě až člověk, co mi nesl snídani. Najedl jsem se a vylezl ven. Čekání na konec bylo dlouhé, byl jsem netrpěliví a těšil jsem se dolů. Až zase po obědě na polední klid pro mě došel Božetěch, který mě celou dobu pomáhal a bez jeho pomoci bych to rozhodně nezvládl, který mi řekl, že je konec času, že mohu slézt dolů. Byl to zvláštní pocit zase stát a mít pevnou půdu pod nohama, ale z celé výzvy jsem si toho dost odnesl, a byl jsem rád, že jsem se rozhodl plnit tuto výzvu.

Marek Adamec - Greyjoy

Mise Son Taj

Výprava Son Taj se konala 10.-11. července 2013 a zúčastnili se jí členové oddílové rady. Hlavní cílem bylo osvobodit Johna McCaina (ukradnout vlajku cizím skautům).
Podle instrukcí jsme se přesunuli do okolí obce Bukovinka, kde stál skautský tábor. Konečně jsme si sedli, někteří upadli, a odpočívali po té dlouhé a namáhavé cestě. Najednou se za námi ozvaly výstřely a z keřů se na nás vyřítili dva nepřátelští vojáci. Byli jsme tak překvapeni, že jsme se vůbec nezmohli na odpor. Svázali nás a jednoho po druhém vyslýchali. Po 5ti minutách další šok! Vedle nás dopadla dýmovnice a znovu se ozvala střelba, při které padli nepřátelé k zemi. Naši zachránci - Ondřej a Ondřej (Šperka a Šebesta), nám rozkázali, že máme vyběhnout nahoru na kopec, kde jsme si vybudovali stanoviště (ohniště a přístřešek z celt).
Nyní nás čekala nejnáročnější část výpravy. Přesunuli jsme se ke skautskému tábořišti, a přesto, že už byla hodina po půlnoci, někteří vedoucí stále ještě nespali. Lehli jsme si proto opodál a vyčkávali jsme. Společnost nám dělali komáři, kteří nás strašně žrali. Čekali jsme a čekali… Když už začínalo svítat a na tábořišti nebyl stále klid, rozhodli jsme se k rychlé akci. Po přesunu ke stožáru,okolo kterého se neustále pohybovala hlídka, nás čekalo nemilé překvapení. Vlajka byla napevno přidělána k podstavci upevněném k zemi. Jediné naše vítězství proto bylo, že jsme stihli „ustoupit“ do bezpečí, aniž nás někdo zajal.
Po vydatném spánku jsme se s údery poledního zvonu vypravili zpět do Vyškova. Po cestě domů jsme už vymýšleli, koho přepadneme příští rok.

Běloruský sen 17. 11.

Ke Dni boje za svobodu a demokracii budeme v sobotu 17. 11. v 16:00 v Knihovně Karla Dvořáčka promítat film Běloruský sen. Po hodinovém dokumentu bude následovat debata s Bělorusem Jegorem Ivaškem, který studuje v Česku.

země s nejtvrdší KGB z postsovětského bloku
poslední diktatura v Evropě
odnětí svobody za názor
představitelé opozice vražděni a zavíráni
stát s absencí parlamentu
jediný režim v Evropě, kde se trestá smrtí
dennodenní porušování lidských práv
desítky politických vězňů
hluboká hospodářská krize
Bělorusko. Malebná země lesů a jezer.

„Nejlepší cestou k vlastnímu neštěstí je zakrývat si oči před neštěstím jiných.“
řekl Václav Havel - jedna z vůdčích osob listopadových událostí v devětaosmdesátém.

Nezavírejte oči před totalitními praktikami, jež porušují lidská práva. Přijděte v sobotu při příležitosti Dne boje za svobodu a demokracii nahlédnout do země těch, kterým se projevit vlastní názor často nevyplácí. Do země, kterou přitom máme takřka za humny.

Film Běloruský sen, který budeme promítat, mimo jiné pojednává o nedávných zfalšovaných volbách a následných krvavě potlačených demonstracích. Pro účely veřejných projekcí jej zapůjčila humanitární organizace Člověk v tísni. Pořádá Knihovna Karla Dvořáčka a Junák Vyškov.

TZ: Skauti vystaví 3D modely nové klubovny v kapli

Vyškov – Skautská klubovna ve vyškovských Smetanových sadech už dosluhuje. Skauti plánují stavbu nové. Architektonické návrhy si nechali zpracovat od studentů. Lidé si šestnáct návrhů prohlédnou od 13. dubna v kapli sv. Anny ve Vyškově. Na výstavě uvidí 3D modely staveb a plakáty, které budovy popisují. Slavnostní vernisáž je v pátek 13. dubna ve dvě hodiny odpoledne. Výstava, která se jmenuje Nový skautský dům ve Vyškově, potrvá do 22. dubna.

Klubovnu postavili skauti svépomocí v roce 1991. Dřevěná budova je montovaný typový objekt Tesco, který je starý minimálně osmadvacet let. Předtím než montovanou stavbu dostali skauti, využívali ji ve vyškovských kasárnách a při budování Posádkového domu armády v ní měli zázemí zedníci. „Klubovnu není možné jednoduše opravit, protože montované díly dosáhly na samou hranici životnosti. Všechny by se musely vyměnit. Navíc má tento typ stavby velké úniky tepla. Vytápění nás potom stojí hodně peněz.Chceme, aby nová klubovna vyhovovala současným energetickým a hygienickým nárokům a především byla šitá na míru potřebám skautů a případně i mateřského centra,“ řekl vedoucí skautského střediska ve Vyškově Petr Kudlička.

Architektonická soutěž 

Studenti Fakulty architektury VUT v Brně a Fakulty architektury STU v Bratislavě celý loňský podzim vymýšleli pro skauty klubovnu přímo na míru. Ve Vyškově prožili v listopadu víkendový workshop, kdy se podívali, jak fungují skautské schůzky, aby si udělali o potřebách střediska lepší představu. „Studenti od nás měli zadání, které bylo založeno na popisu provozu a jejich úkolem nebylo jenom naplnit metry stavby daným obsahem. Diskutovali s námi, mezi sebou, s vedoucími ateliérů i s architekty z praxe. Myslím, že to přineslo spoustu nových nápadů, které by spoluprací jen s jedním architektem nevznikly,“ popsal organizátor architektonické soutěže Martin Pavlun.

Studenti a odborná porota, ve které byli architekti, vyučující studentů a vedoucí střediska Petr Kudlička, se sešli ve vyškovské klubovně 14. ledna. Šestnáct studentů představilo své originální nápady. Jeden se například inspiroval bobří norou, druhý životem v korunách stromů a další dům vypadal jako z pravěku. (Vizualizaci většiny návrhů si lze prohlédnout tady.)

Porota při práci (foto: Kateřina Foltánková)

Na prvním místě se umístil návrh Miroslavy Šešulkové z VUT. Studentka navrhla vedle sebe stojící, různým směrem orientované "domečky" s pultovou střechou. Porotu velmi zaujala neobvyklá okna. Jsou velkoformátová, aby kolemjdoucí dobře viděli, co se děje uvnitř. Na větrání jsou praktická menší okna, která jsou maskována okenicemi. "Snažila jsem se zapomenout na svoje estetické ambice a udělat stavbu funkční," řekla Šešulková po vyhlášení.

Nová klubovna

Zatím není jasné, jestli skauti postaví přímo vítězný návrh. V kapli se sejdou 15. dubna v devět hodin ráno a vyberou ten návrh klubovny, který bude nejlépe vyhovovat jejich potřebám. Skauti zatím neví, kolik by nová klubovna stála. Odhadují, že to bude určitě několik milionů korun. Stavbu chtějí zaplatit z vlastních peněz a z veřejných i soukromých darů. Přesto, že je plán na novou klubovnu v souladu s územním plánem, čeká skauty ještě hodně práce. Musí získat pozemek pod klubovnou, který vlastní město. Plánují, že by s nimi nové prostory mohlo sdílet mateřské centrum Radost. Maminky by nový dům využívaly dopoledne a skauti odpoledne. „Centrum se nedávno přestěhovalo a nové prostory akutně neřeší. Jsme s nimi domluvení, že když přijdeme se zajímavým návrhem, posoudí ho a případně se s s námi dohodnou,“ dodal Kudlička.

Ve všední dny je výstava otevřená od devíti hodin ráno do tří hodin odpoledne. O víkendu si lidé prohlédnou modely od desíti hodin ráno do čtyř hodin odpoledne. „Vstupné vybírat nebudeme. Ale budeme rádi, když návštěvníci přispějí do kasičky u vchodu na obnovu kaple,“ dodal Pavlun. Výstavu pořádá skautské středisko Vyškov a Muzeum Vyškovska.  

Kateřina Foltánková
mediální zpravodajka

Na Ivančenu!

Posledního března vyrazíme na Ivančenu, abychom předali oddíl Řízkovi, Ondřejovi a Zavináčovi a uctili památku padlých bratrů na sklonku druhé světové války. Sraz 6:25 a návrat 20:20 na železniční stanici. Náš cíl leží v Beskydech, proto tam jedeme tak dlouho. Asi víte, že Beskydy jsou hory, takže tam může být ještě ušlapaný sníh, nebo docela mokro. Tak sledujte aktuální počasí a oblečte a obujte se podle toho. Samozřejmě pokud tam bude na konci března zuřit vánice, půjdeme jinam. (víc v kalendáři)
Ivančena roste už desítky let z kamenů, které tam vynášejí její návštěvníci, hlavně skauti. Byla založena 6. října 1946 na paměť popravených kamarádů na konci války. Především během let nesvobody nabyla velkých rozměrů a stala se tak i symbolem síly skautingu. Více o zajímavém příběhu Ivančeny...
Pokud se podaří, tak tam poneseme společný kámen za oddíl. Vezměte si i každý svůj.  Já tam jeden mám už přes deset let. Náš oddíl jsem tam přebral před šesti lety. Těším se, až se tam zase podívám. S vámi i s dalšími skautkami a skauty. Nechci sem psát jména, kdyby pak nejeli, ale jsem rád, že pojedou i bývalí členové oddílu...



Více o počasí na Lysé hoře najdete na www.yr.no

(zdroj: www.ceskatelevize.cz)

Příslušníci Veřejné bezpečnosti na Ivančeně 1981 (zdroj: krizovatka.skaut.cz)

Mladý vůdce oddílu na Lysé hoře, po převzetí oddílu na Ivančeně 2006 (foto: Eva)

Ondřej Šperka (první stojící zprava), výprava na Ivančenu 2006 (foto: Eva)

Petr Holzer a Kristián Skoupý (ti dva vpravo), výprava na Ivančenu 2006 (foto: Eva)

Martin

Nová oficiální skautská prodejna v Brně? Již brzy...

Brzy bude otevřena nová skautská prodejna v Brně. Vyplňte prosím tuto anketu, můžete tím ovlivnit chod této prodejny a přizpůsobit si podmínky tak, jak by vám vyhovovaly. Odkaz zde

Skautské vzdělání

K našim každodenním životům neodmyslitelně patří vzdělání. Všichni chodíme, nebo jsme chodili na základní školy, střední a někteří později i na vysoké školy, či univerzity. Ve skautingu je to podobné. Existuje nespočet kurzů, které nám pomáhají docílit jakéhosi „skautského vzdělaní“.

Rádcovský kurz
Všichni určitě známe rádcovské kurzy, kde se školí budoucí družinoví rádcové. Získávají informace o zdravovědě, bezpečnosti na družinových akcí, ale například i to, jak nachystat kvalitní program pro své svěřence. Jedním takovým kurzem se může pyšnit i naše středisko. Koná se každoročně pod názvem VRK – Vyškovský rádcovský kurz.

Čekatelský lesní kurz
Dalším typem kurzu je ČLK – čekatelský lesní kurz. Ten je určen pro starší členy skautských oddílů, kteří se podílejí na chodu celého oddílu, tedy oddíloví rádcové. Celý kurz je většinou rozdělen do tří částí. Víkendová část před letními prázdninami – tato část je zaměřena na seznámení všech účastníků, dále se zde seznamují s úkoly, které musí splnit, aby úspěšně absolvovali kurz a samozřejmě si užijí mnoho zábavy. Letní část – má většinou 10 – 14 dní a je koncipována jako klasický tábor se zaměřením na vzdělávání. Dozvídáme se něco podrobněji o zdravovědě, metodice, historii skautingu, právní stránce Junáka a mnoho dalšího. Nechybí zde i velkolepé hry, aktivity, které by jsme jinde nezažili a zážitky jsou tak silné, že nám často vydrží celý život. Víkendová část po letních prázdninách – je poslední částí ČLK, kde čekatelé (účastníci kurzu) skládají čekatelské zkoušky. Při jejich úspěšném složení si domů, krom úžasných zážitků a nových zkušeností, odvážejí i dekret a čekatelský odznak. Čekatelského lesního kurzu se z našeho oddílu zúčastnili: Martin, Modrásek, Řízek, Zavináč, Božetěch a Ondra. Letos na jeden z kurzů míří i Mira, takže mu budeme držet palce, ať ho na podzim zakončí úspěšně složenými zkouškami.

Vůdcovský lesní kurz
Tato část „skautského vzdělání“ je určena pro činovníky, kteří se podílejí na chodu celého oddílu a mají zájem třeba jednou skautský oddíl sami převzít a stát se jeho vůdcem. Je to taková vysoká škola pro aktivní členy Junáka. Kurz je velmi podobně rozdělen jako ČLK, tedy do tří částí: víkendová před letními prázdninami, letní (táborová) část a podzimní část. Opět je zakončen zkouškami – při jejich úspěšném absolvování získává činovník oprávnění vést oddíl, ale třeba i skautská tábor. Frekventati si prohlubují znalosti nabyté z čekatelských kurzů a učí se vše, co potřebují k tomu, aby vedli úspěšný skautský oddíl. Tímto kurzem se v našem oddíle mohou pyšnit Martin a Modrásek. Letos se na vůdcák chystají Závin s Řízkem, takže jim, stejně jako Mirovi, budeme držet palce.

Ondra Šperka