24 hodin na stromě

24 hodin na stromě je skautská výzva, při které musíte přežít 24 hodin na stromě. Na stromě musíte jíst, spát, jen na osobní potřeby máte povoleno slézt dolů. S tímhle jsem se tento rok na táboře pustil do téhle výzvy. Zprvu se to zdálo jednoduché a tak jsem to chtěl zkusit, přece jenom tuhle výzvu nikdo v oddíle neměl. Jednoho dne o dopoledním klidu, když jsem nabral dost odvahy, jsem prohlásil že tuhle výzvu chci zkusit. Měl jsem 20 minut na sbalení nejdůležitějších věcí, vzali jsme lana a věci na zabezpečení a šli jsme vyhlédnout strom. Strom jsem si našel 30 metrů nad táborem. Pěkný mohutný listnáč. Když jsem se rozhodl, že tento strom je vhodný, měl jsem půl hodiny na to, abych se umdlel na stromě. 30 minut jsem na stromě vázal lana na zajištění, na žebřík, na jídelní výtah. Po půl hodině jsem vše stihl. Potom jsem si konečně mohl odpočinout, pohodlně se usadit na větvi a rozjímat v koruně mezi stromy. Byla to krása, všude klid, sem tam se za mnou donesl nějaký zvuk z tábora, jinak mě nic až na nosiče jídla a návštěv, které se za mnou došli podívat, nerušilo. Čas utíkal rychle a ani jsem se nenadál, tak se začalo stmívat. Pomalu jsem si začal na stromě upravovat zavěšenou celtu, aby se v ní dalo ležet. Vytáhl jsem spacák, pořádně jsem se zajistil, a šel si lehnout. Leželo se tam jako v houpací síti, jen jak se setmělo mě však začali otravovat komáři. Nakonec jsem nějak usnul a probudil mě až člověk, co mi nesl snídani. Najedl jsem se a vylezl ven. Čekání na konec bylo dlouhé, byl jsem netrpěliví a těšil jsem se dolů. Až zase po obědě na polední klid pro mě došel Božetěch, který mě celou dobu pomáhal a bez jeho pomoci bych to rozhodně nezvládl, který mi řekl, že je konec času, že mohu slézt dolů. Byl to zvláštní pocit zase stát a mít pevnou půdu pod nohama, ale z celé výzvy jsem si toho dost odnesl, a byl jsem rád, že jsem se rozhodl plnit tuto výzvu.

Marek Adamec - Greyjoy